HISTORIE CÍSAŘSKÝCH LÁZNÍ

Výstavba Císařských lázní byla schválená městskou radou v roce 1892. Tvorba projektové dokumentace a realizace díla byla svěřena legendárním vídeňským architektům Ferdinandu Fellnerovi a Hermannu Helmerovi. Ti v minulosti realizovali v Karlových Varech celou řadu staveb, z nichž něktěré zdobí Karlovy Vary dodnes. Budova Císařských lázní byla vybudována ve stylu francouzské neorenesance.

Inspirací pro vídeňské architekty byla renesance a klasicizující barok, společně s pojetím francouzských renesančních a barokních zámků. Celkový vizuál a dispozice vycházejí z lázeňské budovy a casina, ve francouzských lázních Vittel, postavených Charlesem Garnierem, v roce 1884.

Císařské lázně byly poprvé uvedeny do provozu v roce 1895 jako reprezentativní lázeňské zařízení, s luxusním a nejmodernějším vybavením své doby, zaměřené především na rašelinové koupele pro zámožnější klientelu. Celkové stavební náklady se vyšplhaly, v té době na obrovskou sumu, jeden milion zlatých.

Monumentální budova se stala chloubou Karlových Varů a dodnes patří k největším a umělecky nejbohatším lázeňským domům v Karlových Varech, Lázeňském trojúhelníku a Karlovarském kraji vůbec.

Dispozice původního lázeňského provozu byla jedinečná a nadčasová. V půlkruhovém zadním traktu je situován věnec lázeňských kabin, které obíhaly centrální atrium. Důmyslnost provedení bylo dokonalé, o čemž svědčí i fakt, že po celou dobu provozu nebylo zapotřebí měnit provozní uspořádání. V Císařských lázních bylo kromě 25 rašelinných lázní, 22 minerálních lázní, 4 uhličité lázně a další procedury jako parní a horkovzdušné lázně, lázně se studenou vodou, proudící lázně na nohy, sedací lázně, elektroléčba, sprchy a separační koupelny.

Nejznámější a nejhodnotnější lázeňská koupelna je tzv. Císařská koupelna, která byla určena pro významné hosty. Součástí byla převlékárna a odpočinkový salón, s exkluzivní výzdobou. Interiér Císařské koupelny byl pojat v honosném duchu tudorské neogotiky s táflováním, barevnými secesními vitrážemi a nástěnnými malbami.

Významnou částí interiéru je Zanderův sál, ve které byla umístěna tělocvičná zařízení pro švédskou gymnastiku, podle dr. Zandera. Sál je bohatě zdoben fládrovým deštěním s pěti nástěnnými malbami Eduarda Lebiedzkého z Vídně. Malby vyjadřují oslavu sportu a zdraví. Interiér celého objektu je bohatě zdoben uměleckými předměty a umělecko – řemeslnými prvky.

Po vzniku samostatného Československa byly Císařské lázně přejmenovány na Lázně I. V roce 1926 byly provedeny drobné stavební úpravy, větší rekonstrukce byla provedena až v letech 1948 – 1953.

Císařské lázně sloužily balneologii téměř do konce 20. století. Vzhledem k vývoji lázeňských procedur, především zvyšováním komfortu pro lázeňské klienty, mají v současné době téměř všechna významná sanatoria a lázeňské hotely vlastní balneologické provozy, které nabízí celou škálu léčebných procedur přímo v objektech, kde jsou hosté ubytováni. Především z toho důvodu centrální lázně, kterými Císařské lázně byly, zcela ztratily význam. Dále sehrála roli opotřebovanost lázeňského zařízení i celková zchátralost budovy jako takové. Z výše uvedeného důvodu byl lázeňský provoz ukončen.

Na konci 90. let byl objekt vyklizen a bylo demontováno veškeré balneologické zařízení včetně van, k realizaci rozsáhlé přestavby však nedošlo. Objekt byl pronajat jako kasino, které zde svoji činnost ukončilo v roce 1994. Od té doby byl objekt příležitostně využíván pro společenské akce, jako např. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, filmové produkce, apod.